13. května 2026 Aktuality

Labrador Čiko přináší radost seniorům v domovech

Dvouletý labrador Čiko je sice především vodicím psem, ale díky své mimořádně přátelské povaze se skvěle uplatňuje i při práci se seniory. Se svou majitelkou Jaroslavou Češkovou začal do plzeňských domovů pro seniory docházet teprve loni v červnu, přesto působí, jako by toto prostředí důvěrně znal odjakživa. Rychle si získal klienty i personál. Spolupráce probíhá v rámci projektu Návštěvy seniorů prostřednictvím sociálního podniku Spolu s vámi, z. ú.

Canisterapie, tedy terapie za pomoci psů, stojí především na povaze zvířete. Nezáleží na plemeni – vhodný může být malý i velký pes, čistokrevný i kříženec. Klíčové je, aby byl absolutně nekonfliktní, přátelský, poslušný a zvládal kontakt s cizími lidmi i neznámé prostředí. Čiko tyto předpoklady splňuje bez výhrad, což potvrdil i při canisterapeutických zkouškách. Pes musí například zvládnout situaci, kdy si k neznámému člověku lehne a zůstane v klidu, nereaguje na hluk a dokáže se rychle zklidnit i po předchozí aktivitě. Čiko však v Domově sv. Aloise a Domově pro seniory sv. Jiří zastává především roli aktivizačního zvířete.

Práce se seniory má přitom jasná pravidla. Každý pes se nehodí do každého prostředí – někteří lépe zvládají práci s dětmi, jiní naopak ocení klidnější prostředí domovů pro seniory. Důležité je respektovat také potřeby samotného psa, aby se necítil pod tlakem a zůstával v pohodě. Čiko jako energický „sportovní“ labrador zvládá i náročnou roli vodicího psa, a přesto si uchovává klidnou povahu potřebnou pro terapii.

V domovech seniorů plní pes hned několik funkcí. Především funguje jako přirozený most mezi klienty a personálem – odbourává ostych, usnadňuje komunikaci a často otevírá vzpomínky při reminiscenci. Přítomnost psa navozuje pocit bezpečí, snižuje úzkost a pomáhá překonávat osamělost. Aktivizace se psem tak není jen o kontaktu se zvířetem, ale i o sociální interakci.

Konkrétní aktivity jsou přizpůsobené možnostem klientů. Ti se s Čikem mohou procházet, česat ho, házet mu míček nebo ho krmit piškoty, čímž si procvičují jemnou motoriku i celkovou pohyblivost. U méně pohyblivých seniorů má význam i pouhá blízkost psa – když si k nim lehne, přináší uklidnění. Pes si nelehá přímo do postelí klientů, ale kontakt je i tak velmi přínosný.

Čiko navštěvuje Domov sv. Aloise jednou až dvakrát měsíčně, zatímco do Domova pro seniory sv. Jiří dochází každý týden, protože je tam více klientů. Každá návštěva zpříjemňuje den nejen seniorům, ale i zaměstnancům. Aby byl kontakt co nejpříjemnější, dbá se i na detaily – například Čiko má díky své světle „vanilkové“ srsti i jemně sladkou vanilkovou vůni. Před návštěvou je nastříkán psím deodorantem, který se do srsti včeše a vydrží dva až tři dny.

A právě v těchto drobnostech i ve své přirozené povaze ukazuje Čiko, proč je pro seniory v domovech tak výjimečný. Není jen společníkem, ale přináší i spoustu radosti, kterou dokáže předat beze slov.