Rozhovor sociální pracovnice Domova sv. Zdislavy Mgr. Mileny Kuncové pro časopis Škodovák. Již osmnáct let se snaží vzbudit v maminkách, které se s dětmi ocitly v tísni, jednu důležitou věc. Totiž naději. Naději, že jejich problémy mají východisko. Sociální pracovnice Milena Kuncová z Domova sv. Zdislavy, kde takové ženy nacházejí útočiště, však ví, jak strastiplná cesta k úspěchu je. „Maminky často přicházejí v situacích, které bývají skutečně vyhrocené,“ vysvětluje Milena Kuncová a zdůrazňuje, že ve „Zdislavě“ především nabízejí maminkám a dětem bezpečný přístav v jejich těžké životní situaci. „V poslední době čím dál tím častěji řešíme situace, kdy již akutně hrozí odloučení matky od dětí,“ říká Milena Kuncová.
Co stojí za tím, že maminky vyhledají vaši pomoc?
Ztratily střechu nad hlavou, nemají kam se s dětmi uchýlit, někdy bývají oběťmi domácího násilí, rodina jim nechce nebo nedokáže podat pomocnou ruku. Další věc je, že velmi často jejich partneři neplatí výživné na děti. Naším základním úkolem je poskytnout dětem a maminkám bezpečné zázemí, aby se s naší pomocí mohly pokusit svoje problémy řešit. A postavit se znovu na vlastní nohy.
Ne každý si asi umí představit krizovou situaci, kdy by byl na všechno v životě sám – bez pomoci rodiny, přátel, kolegů…
A musel by se při tom všem postarat o své děti. Ale přesně v takové situaci mnohé naše maminky jsou. I proto je důležité, že v našem Domově nejen najdou zázemí a profesionální podporu, ale potkávají se s ostatními maminkami, které řeší obdobné problémy, mohou se svěřit, popovídat. I tohle je hrozně důležité.
Můžete porovnávat – proměňují se nějak v běhu let příčiny problémů vašich klientek?
Určitě roste podíl těch, které mají problémy s dluhy. Nemusejí být veliké, ale právě kvůli finančním potížím taková maminka třeba nemůže získat vlastní bydlení, nabalují se další problémy. Pokud se dluhy nezačnou řešit včas, může se roztočit kolotoč, který končí třeba exekucí.
Co vy osobně považujete za důležité ve vaší práci?
Podstatný je každý malý krok ke zlepšení situace, který se nám společně podaří udělat. To je pro mě osobně i velký zdroj radosti z téhle práce. Nemusí jít vždy jen o nějaké zásadní, velké změny. Řada těch malých pokroků může ve výsledku hodně dokázat.
Jaký je ten první krok?
Důležitá je samozřejmě základní stabilizace rodiny v našem Domově. Pak společně vypracujeme individuální plán, který má za cíl najít řešení konkrétních problémů, se kterými se klientka a její děti potýkají. My se snažíme všemožně pomáhat – třeba v jednání s úřady, školami a podobně.
Prostě být pro maminky a jejich děti oporou v každodenním životě.
Ano. Příklad - hodně našich klientek se cítí jistější, když jim pomůžeme v úředním jednání, práci s dokumenty, prostě při všem tom „papírování“, které je v jejich situaci často docela hodně.
A co práce s dětmi?
To je samozřejmě další zdroj radosti. Víte, snažíme se třeba zajistit, aby děti mohly zažívat to, co jejich ostatní vrstevníci. Slavit svátky, společně jít do kina, divadla, vyřádit se v bazénu, jet na výlet, udělat si oheň a upéct buřty… To všechno jsou pro většinu lidí úplně normální věci. Ale u nás je některé děti zažily poprvé.
Kolik maminek s dětmi vlastně v Domově žije?
V plzeňském zařízení a naší pobočce v Radobyčicích máme téměř tři desítky bytových jednotek. Zajistit hladký chod takového zázemí je tedy docela náročné a proto opravdu oceňujeme pomoc zvenčí - od lidí či firem, jež nám fandí a považují naše poslání za užitečné a smysluplné. Třeba právě jako Škodovka.