25. února 2026
Aktuality
Masopust v Domově sv. Aloise: hudba, tanec a dobrá nálada
Masopustní veselí a hodování se konalo v Domově sv. Aloise Městské charity Plzeň a proměnilo běžné odpoledne v radostnou slavnost plnou hudby a dobré nálady. Společenská místnost byla vyzdobena barevnými girlandami, které navodily pravou atmosféru období mezi Třemi králi a Popeleční středou. Klienti i pracovníci domova se na tuto tradiční akci velmi těšili.
Nechyběla taneční zábava za doprovodu hudby Václava Auterského, který hrál na akordeon a klávesy známé písničky k tanci i poslechu. Jeho repertoár zahrnoval lidové písně, staropražské melodie i oblíbené šlágry, které si mnozí s chutí zazpívali.
Masky byly vítány, a tak bylo možné potkat například piráta, čarodějnici, indiánku či mexickou tanečnici. Pestrost masek dodala celé akci hravý ráz. Pro klienty Domova bylo toto odpoledne vítaným a zajímavým zpestřením každodenního programu a poskytlo i možnost společně si zavzpomínat na masopusty z mládí.
Samozřejmě nechybělo ani tradiční hodování. Všichni si pochutnali na oblíbených masopustních koláčích, koblihách, škvarkové pomazánce, sádle a dalších dobrotách, které k tomuto období již tradičně patří. Pohoštění připravily dámy z kuchyně, které byly oblečené v nádherných a elegantních prvorepublikových retro kostýmech. U šálku kávy či čaje se pak rozproudily živé rozhovory a sdílení zážitků.
Masopustní odpoledne v Domově sv. Aloise tak přineslo nejen zábavu a chutné pohoštění, ale především posílení vzájemných vztahů a pocit sounáležitosti. Úsměvy na tvářích klientů byly tou největší odměnou pro všechny, kteří se na organizaci podíleli.
Vedoucí Domova Lenka Dejmková zhodnotila atmosféru akce takto: „Tohle je v Domově sv. Aloise lék... Bez negativních vedlejších účinků, bez kontraindikací... Pro nás, pro klienty i blízké... Tohle je střípek, lesklý, krásný... při péči o lidi s demencí. Zlaté srdce však má každý, kdo ví, kdo zažil, pečoval, ošetřoval, kdo držel za ruku, umýval, dával najíst, doprovázel, čelil různým těžkým výzvám a podobně. Kdo si vybral tuhle cestu, kdo až ve dvanáctihodinových směnách, den po dni, v noci, byl nebo je pomáhajícím... Skvělí lidé, kterým patří obdiv a dík, važme si jich! Vážím si Vás všech a děkuji za obětavou práci!“
